Nástěnka

Nejnovější diskuze

Dětská voda -17. 08., 17:36-Balous
ČPV Úhlava 2018 -17. 08., 09:00-Lukaso
Nástěnka -13. 08., 09:55-Ali
Odkazy na zajímavé stránky -10. 08., 12:46-Kulik
Přehrada Jesenice u Chebu -07. 08., 10:44-Kulik

Plán akcí

22.8.Brigáda na Úhlavu
24.8.-26.8.Čertovy proudy
4.9.Schůze před Úhlavou
7.9.-9.9. ČPV Úhlava
16.9.ČPV Střela

Přihlášení

Jméno: Heslo: Registrace
Zapomenuté heslo

Gastrozájezd do Francie 2008

Odjezd: pátek 27. června

Do Francie odjíždíme v pátek 27. června. Všichni se moc těšíme, někteří dokonce do té míry, že už hodinu před odchodem z práce odpočítávají poslední minuty. Viď, Bobe :-) Kolem 18. hodiny se scházíme na loděnici a začíná balení a navazování. Dneska to zvládáme vcelku rychle a už po 19. vyjíždíme z Plzně na Rozvadov. Tady se sejdeme se všemi auty, nakoupíme poslední české bagety, časáky a nanuky a můžeme vyrazit.

Z Rozvadova nás jede 5 aut:
Cordoba : od tchána tchána - Potraviňácííí - Pulc, Miluška, Bobika, Bára
Dacie : Lubošek, Otík, Lidunka, Lukášek
Pašík : Zdenánek, Pepánek, Píďák, Tamara
Mondeo : Kulík, Lucka, Ferš
Laguna : Lucaso, Jiřka s Matýskem

Hurá na Mnichov. Zábava se pomalu rozjíždí, neřidiči nebo ti, kteří již mají odřízeno, otvírají první lahve. Cesta rychle ubíhá, jen někteří remcají, když se staví na záchod častěji než obvykle. Kvůli komu to bylo, si bohužel už nemůžu vzpomenout... K úlevě všech ale tento "učúránek" kolem 2. hodiny usíná a stavět už se nemusí. Kolem 4.30 dojíždíme k elektrárně v Tessinu u San Bernardina. Luxusní chrápaliště.

Sobota 28. června

V sobotu nás probouzí Moucha, který nás dojíždí až tady a od rána prudí. S Džínou spali na parkovišti před Mnichovem, přijíždí svěží a vyspalí a snaží se nás vyhnat ze spacáků. Pomalu vstáváme a kolem 11. vyjíždíme. Dacie včera píchla a potřebuje vyměnit kolo. Stavíme teda na první benzině. Nálada výborná, sluníčko svítí, pinkáme si s míčem proti trudomyslnosti. Radostná nálada nás brzy přechází, v Itálii stavíme na každém rohu, abychom zaplatili mýtné. Fronty dlouhé, horko šílené, žízeň velká. Jedeme přes Lago di Maggiore, na Turín a Miláno. Do Turína se dokonce díky navigátorce Nataše podíváme, uděláme cvičné kolečko a mastíme zpět na dálnici. Na místo dojíždíme až kolem 17. hodiny. Vyzvedneme Martina, kteří s Hankou a Filípkem přijeli už včera. Dnes máme naplánovanou Guisanne [Gyzán], Luboškovými slovy "rozpink pro všechny". Lída sice říká, že je vody výrazně víc než minule, nikdo ji ale neposlouchá. Nejedu akorát já. Při převozu aut kufrujeme v Briançonu, kde máme končit. Místo 20 minut nám trvá převezení asi hoďku. Na vodu se jede v 19.15, začíná se zhruba v polovině u sjezdovky. Od první minuty je jasné, že rozpink pro všechny vypadá trochu jinak. Plave Ferš, Píďák (zvedla by, ale vracák byl moc malý). Lubošek poprvé přenáší, celou řeku dokonce hodnotí slovy "skvělé to nebylo", čímž všechny překvapí. Tamara jede parádně, kaskádku sjíždí s prstem v nose. Lucka statečně zvedá napopáté. A Pepánek se rozhodl zkusit štěstí v nové disciplíně a ve válcích předvádí precizní rodeové figury. O tom, zda jeho back loopy byly opravdu chtěné, taktně mlčí. Ferš, Milunka a Píďák poslední kilometr nejedou a jdou po břehu. Ostatní končí na slalomce. Přesouváme se k vesnici La Vachette u řeky Clarée, spíme cca kilák nad ní přímo naproti kempu. Bob s Lídou mají narozeniny a Bob těžce nese, že už si nemůže zpívat "Dobrý den, majore Gagarine". Je expirovanej a není už mu ani 27. Kucí se přesouvají večer na večírek na druhé straně řeky, kde probíhá "ska homosexuální party" a je tu otevřená hospůdka. Zdenda se jde v průběhu večera vymočit, nevšimne si, že si vybral jako místo pěkné jezírko. Když zjistí, že mu teče do bot, okamžitě reaguje a utíká z vody. Zvolil ale opačný směr a místo na břeh běží do hloubky.

Krysy: Ferš 1x, Píďák 1x

Neděle 29. června

Jedeme Clarée, končíme tam, kde jsme spali v sobotu, spát tu budeme i dnes. Hoši začínají výš - na 20,2 v kempu u Navache, holčičky a Zdenda s Feršem nasedají o něco pozdějc. Vršek je WWIII a IV, neplave nikdo. Spodek je kousek WWIII, Bob nám hned na začátku ukazuje, že eskymáka stále umí a padá tam, kde by to nikdo nečekal. Zvedá taky Píďák, při výjezdu z mělčinky ji cvakne šutřík. Po vesnici Plampinet se voda zklidňuje, přibývají ale spadlé stromy, zátarasy a slepá ramena. Ale všichni zvládáme bez ztráty květinky. Pak se řeka rozlije a už nás čekají jenom vlnky a dojezd k noclehu. Bob se nechal ukolíbat, dává nohy na palubu a za chvíli plave. To je dnešní jediná krysa. Po příjezdu zevlíme na břehu. Jediným zpestřením je Bob, který ztratí sklíčko ze slunečních brejlí a moudře pozoruje dění na břehu s jedním sklíčkem, aniž by si toho všiml. Večer se hraje finále fotbalového Eura, kucí jdou do hospy do kempu. Narozeniny mám dnes já a řadím se tak do klubu expirovaných.

Krysy: Bob 1x

Pondělí 30. června

Ráno přejíždíme na Gyr [Žir], Onde [Ond] a Gyronde [Žirond]. Volíme řeku Onde, která se za několik kilometrů stéká s Gyrem a vzniká Gyronde. Vršek je podle kilometráže WWIII, spodek I a II. Prohlížíme těžší místa, vypadá to vcelku rozumně, jen to rychle teče. Přejíždíme ještě další kus nahoru, horní úsek by si mohli sjet aspoň kluci. Přijedeme k řece, obtížnost jak kráva. Zjišťujeme, že jsme jinde, na Gyru, ne na Onde. Přejíždíme jinam, kufrujeme ještě párkrát, ale naštěstí máme ty vysílačky a brzy se najdeme. Nakonec se opravdu trefíme a rozhodujeme se, že pojedem všichni ze stejného místa, jen někteří si dávají navíc ještě menší kaskádku. Začátek je pěkná technická trojka, hodně kamenů, úzké. Pak nesjízdný jez, který přenášíme po naučné stezce po pravém břehu. Onde se stéká s Gyrem, začíná slibovaná jednička, dvojka. Kvůli našim obstrukcím s hledáním řeky ale vydrží jen pár set metrů a po provaleném jezu se obtížnost radikálně mění, z jedničky je solidní III až III+. Asi to bude opravdu ledovcová řeka a odpoledne má víc vody než ráno. Končíme u dřevěného mostu kousek nad kataraktem. Krys je dneska dost - já mám jednu na horním úseku, Ferš čtyři. Dvě zlomená pádla. Lubošek dnešní úsek v podání druhé skupiny (4 krysy a 2 pádla) zhodnotil jako "jatka". Přejíždíme na řeku Durance [Dyráns] na vlnu v Rabioux do kempu. Cestou hledáme supermarché, ale marně, vše zavřené. Vlna nás překvapuje svou silou, večer jdou jezdit jenom Pulc a Mouchou, výsledky nic moc, je to pračka a nic moc nedovolí. Večer poprvé zpíváme, ale v rámci zachování nočního klidu jsme velmi decentní.

Krysy: Ferš 4x, Bára 1x

Úterý 1. července

Vyjíždíme po Durance asi deset kiláků do Embrun. Ráno se většina lidí vrhá statečně do vlny, ale ani dnes nejsou výsledky nijak valné. Lubošek dává loopa, congratulation, jinak je k vidění převážně vising, šrotovačka a mnoho eskymáků. Vodu dnes vynechává Otík, kromě vlny přichází o desetikilometrový opožděný rozpink. Řeka široká, vody dost, ale jsou tu jen vlnky. Krajinově velkolepé. Končíme těsně nad přehradou (60. km). Nakupujeme sýry a víno a přesouváme se zpět do kempu, kde vyzvedáváme Hanku a Jiřku s dětmi. Potkáváme vodáky z pražské Tróji, kteří za sebou mají Ubayu. Jeli lehčí úsek a byl to prý pěkný masakr. Přesun na Guil, chrápaliště nad vesnicí Aiguilles. Cestou začíná chcát a vydatně chčije do té doby, než postavíme plachtu. Večer hrajeme freesbee, nejdřív trénujeme do kruhu, pak upgradujeme a hrajeme na Kamennýho vola. Když Píďáčkovi chybí dvě písmenka, aby "vyhrála", vtipně glosuje "Tak na mě moc neházejte, ať si ještě zahraju". Večírek se zpěvem dnes probíhá do časných ranních hodin, slavíme, že Bob bude mít dvojčata - Kačenku a Aničku.

Středa 2. července

Jedeme na těžší úsek Guilu, cestou prohlížíme hradní soutěsku pod Chateau Queyras a triple step. Raftoví guidi nás varují, nedávno byly povodně, koryto je úplně jiné, přibyly sifony, popadané stromy. Skupina se rozděluje, část výpravy (Píďák, Ferš a já) jede na výlet do hor. Autem se vyvezem do Col d´Izoard, kde zjistíme, že nastala mírná chyba v komunikaci (čti "posrala jsem to a řekla jsem Píďákovi úplně něco jiného"). Ve výšce 2 360 metrů vylézáme z auta v kraťáskách a sandálkách. Zachraňuje nás Miluška, která nás do sedýlka vyvezla a půjčuje nám adekvátní oblečení. Pak děláme túry kolem sedla, nakonec slézáme do vesnice Brunissard, kde si dáváme pivko a čekáme na odvoz. Další chyba v komunikaci (tentokrát ale není chyba na mé straně...), vyzvedávají nás o hodinu dýl, páč na nás zapomněli. Poznatky z dnešního dne: 1) ve výšce 2 000 metrů už je docela chladno, 2) po výjezdu na Col d´Izoard začínáme chápat cyklisty. (Píďák: "No jestli jezdí ty cyklisti na Tour takovýhle kopce, tak se nedivím, že dopujou"). Kluci nasedají pod triple stepem, jedou až na přehradu. Mouchovými slovy "až k prvnímu zátarasu bez problémů, pak občas prohlížíme". Pepánek těsně před přehradou plave, tentokrát ale do blázince nemusí. Odpoledne jedou kluci horní úsek k prvnímu mostu ještě jednou s holčičkama. Milunce uplaval telefon. Chce na něj natočit dojezd, při přelézání na šutr si ho dává za pas a, když přijde zpráva, telefon zavrní a mizí v řece. Snaha vylovit ho je marná. Synchronizace s Pepánkovo krysou - Milča se snaží vylovit foun, najednou plave kolem házečka určená Pepemu... "Já nepotřebuju házečku, já lovím telefon". Standardní večírek, spíme opět nad Aiguilles. Večer kalvados a další pochutiny, následkem toho se někteří budí následujícího dne až před polednem.

Krysy: Pepánek 1x

Čtvrtek 3. července

Jedeme horní část Guilu, část začíná nad vesnicí Aigulles, cca kilák pod spaním, část až ve vesnici. Než nasedneme na vodu, začíná pršet. Bob při přejezdu autem objevuje Xaviera Baumaxu a od této chvíle nás obšťastňuje jeho hity. Až do Aiguilles řeka úzká, kličkovačka, dost betonu a drátů v korytě. Moucha to ohodnotil jako "nic moc pěkného", já s ním mohu jen souhlasit. Plavu tady dvakrát. Horní úsek končí jezíkem. Ve vesnici se řeka rozšíří do širokého štěrkového koryta, následuje soutěska přijatelné obtížnosti. Průjezd La Rua, pokračuje se až k Chateau Queyras. Končí se nad hradní, nejedeme ji, není čas. Jede i Hanka, moc pěkně. Nakupujeme, přesouváme se na Ubayu přes Col de Vars. Cestou popíjíme, probíhá standardní zábava. Na chrápaliště je třeba dojet přes brod, hodně nízký, některá auta mají problém. Pašík v brodu uvízne, tahá ho Ohňostrojář. Za volant se žene Otík, který má po přejezdu v krvi odhadem dvě promile. Zdenda má hrůzu v očích, je mu to ale houby platný, páč Otík se ve voze zamyká. Nakonec z brodu ale bravurně vyjede. Spíme pod tunely u St. Paulu na pravém břehu. Večer oheň.

Krysy: Bára 3x

Pátek 4. července

Od chrápaliště jedeme dolů cca 7, 5 kilometru. Táborem se šíří panika a průjem. Ubaye je druhý rozpink, krajinově velkolepá. Lukášek se cestou zřejmě nudí, dělá triky ve vlnkách. V jedné padá na šutr, vyhazuje si rameno a roztrhne si pusu. Bojovně zvedá i s vykloubeným ramenem. V nemocnici ho dají do kupy, rameno nahodí, pusu zašijí a dostane ortézu. Leduje, má antibiotika a nemůže se smát, ani pít. Přejíždíme na Inny, přesuneme se přes Col de Vars zpět do Brianconu, zde nakupujeme. Pak pokračujeme na Turín a Miláno. Na dálnici probíhá oblíbená zábava fuckování, okamžitě poté se ale všichni navzájem ztratíme. Shodně bloudíme v Miláně. Tady Cordoba "dává na pamětnou" jednomu motorkářovi, který se ji snaží předjet na dvouproudém kruháči. Zatímco Cordoba jede v pravém pruhu, bliká doleva a chce pokračovat dál po kruháči, zmrdeček na skútru se snaží dostat z kruháče pryč a narazí do nás. Než se stačíme zeptat, jestli je v pohodě, a zkontrolovat auto, je v trapu. Naštěstí narazil jen do kola a auto tchána tchána vyvázlo bez zranění. Po sjezdu z dálnice se setkáváme s Kulíkem, několikrát se mineme, protože jedeme po opačné straně silnice. Nakonec se dohoníme, zjistíme, kudy máme jet a na další křižovatce se opět ztrácíme. V Leccu najíždíme na dálnici, v tunelech kolem jezera Lago di Como menší zácpa. Potkáváme se všici na benzině. Po přejezdu do Schweizu nás staví policajti, jen běžná kontrola, za chvíli jedem dál. Pokračujeme přes Maloja pass. Na místě pod Ardes přijíždíme kolem 1.30, místo travičky je plac zavezený šutry a kúrou.

Sobota 5. července

Vody je dost, ale do rána aspoň trochu klesla. Rozhodujem se jet Scuolskou (Scuolslucht), od chrápaliště na přehradu. Na Ardes a Giarcun je moc vody, aby se svezli všichni. Jen tři těžká místa, část přenáší třetí. Plavou Otík a Zdenda. Krajinově velkolepé. Přesun na Loisach, část to bere přes Martinu. Zdenda je čurák a musí koupit flašku :-) Někteří přijíždí už značně občerstvení, zbytek je dohání velmi záhy. Potkáváme tady Pražáky, kteří jsou prý po týdnu spaní jak utržení z řetězu. Jiřka s Lucasem jedou domů, Matýskovi je blbě. Přidává se k nim Otík.

Krysy: Zdenda 1x, Otík 1x

Neděle 6. července

Loisach nemá moc vody (94 cm), je to kličkovačka mezi šutry, ale je to výborný lék na ranní kocovinu. Krysí Píďák a Džína. Na vodu jede taky Hanka. Navazujeme u loděnice nad GA-PA a kolem jedné vyrážíme nach Pilsen. Začíná chcát a prší celou cestu až do Plzně. V Mnichově zácpa, pak se potkáváme ještě jednou na benzině za Mnichovem a na Rozvadově. V Plzni dojíždíme dacii a naposled ji pěkně vyfuckujeme. Akorát nás nevidí :-)

Krysy: Píďák, Džína

Celkem krysy:
Ferš 5x
Bára 4x
Pídák 2x
Zdenda 1x
Otík 1x
Pepe 1x
Bobika 1x
Džína 1x

PDF verze

Designed by MK & JL